Občanská diskuze je volná diskuzní platforma se širokou názorovou škálou. Každý kdo chce něco říct zde může dostat prostor, aby vyjádřil své názory. Původně se název inspiroval názvem politického hnutí „Občanské fórum„, které sloužilo jako platforma nezávislých aktivit. Názory redakce se nemusí ztotožňovat s názory lidí prezentujících své názory. Chcete i Vy být součástí Občanské diskuze? Napište!

 


Marie Marsová je studentka prvního ročníku Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově, kde se v rámci školního programu zaměřuje na základní studium jazyků. Hlásí se k libertarianismu. Ve volném čase se věnuje oborům, které jí škola nenabízí, tj. rakouská ekonomická škola, klasický liberalismus, či odlišné filozofie, ovládá hru na housle. V budoucnu by se chtěla věnovat bližšímu studiu ekonomie a politologie.


 

Jak byste jednoduše vysvětlila libertariánství a na čem se staví?

Snad nejjednodušší definicí slova libertarián je věta ,,Libertariánem se člověk stává, když použivá větu ,,Věřím ve svobodu“ bez slova ale.“ Rozvinutěji libertarianismus je filosofie, které věří v maximální svobodu a odmítá zásah státu do svobody člověka a naopak vyzdvihuje volný obchod, laissez-faire, voluntarismus a omezování státu. Libertarianismus staví svoji ideologii na principech rakouské ekonomické školy, klasického liberalismu a svobody jednotlivce.

 

Jakou svobodu mají v libertariánském zřízení lidé, jejich schopnosti a možnosti nejsou u volnotržního kapitálu dostatečně ohodnoceny? Závisí a odvíjí se svoboda v takovémto zřízení od majetku jednotlivce?

Nemyslím si, že by v libertariánském zřízení existoval někdo, kdo by neměl žádné možnosti, ani schopnosti, které by nebyly na volném trhu oceněny. Tuhle věc v nás pravděpodobně zakořenil stát, jelikož nám říká, že ikdyž se nedokážete prosadit na volném trhu svojí prací, můžete žít na úkor společnosti. Ona ta myšlenka zní dobře a já proti ní nic nemám. Pokud bude někdo mít pocit, že tento člověk se nedokáže dostatečně prosadit, může mu nějaké prostředky zapůjčit, či dát. Rozdíl mezi libertariány a státem je v dobrovolnosti. Stát k tomuto využívá daně, což je prakticky loupež. Libertariáni prosazují to, aby lidé na tyto lidi přispívali dobrovolně a mnoho libertariánů to i dělá. Druhým řešením může být adaptace tohoto člověka na potřeby lidí, volného trhu. Udám jednoduchý příklad. Pokud by trh začal preferovat auta na elektrický pohon a o normální auta by se zajímalo malé procento lidí, výrobce by měl jen dvě možnosti. Buď začít vyrábět auta na elektrický pohon, nebo začít vyrábět normální auta levněji, či lidi přesvědčit, že normální auta jsou lepší. Nebo samozřejmě zkrachovat. Finálně, svobodu by měli samozřejmě úplně stejnou.

 

Jaký je rozdíl mezi liberalismem a libertarianismem?

To vše záleží na definici. Libertarianismus je to stejné, jako klasický liberalismus, čili ten, který vychází z ekonomických a sociálních svobod. Během minulého století si však slovo liberál převzala levice a například v USA si dnes lidé pod pojmem liberál představí člena levicové strany. V České republice se ještě slovo liberál dá použít v jeho klasickém významu, nicméně i zde již dochází k přechylování, takže libertarianismus je upřesnění pro lidi neznalé klasického liberalismu. Sama znám ale několik libertariánů, kteří spíše používají označení klasický liberál. Mimo jiné liberalismus má mnoho odvětví, například konzervativní liberalismus, který s libertariánstvím má stejné jen pár ekonomických bodů. Libertariánství pro mne osobně představuje tu absolutní svobodu, kterou slovo liberalismus postupem času bohužel ztratilo.

 

Absolutní svobodu? Není to tedy anarchie?

Tohle je složitější. Vlastně ano, jelikož libertarianismus se rozchází na minarchismus (minimální stát, stát zajišťuje justici, armádu a policii) a na anarchokapitalismus (žádný stát, o vše se stará volný trh), i když většinou si lidé pod pojmem libertarián představí minarchistu. Já, možná naivně vidím dostatečnou svobodu v minimálním státu, jelikož si myslím, že tyto ,,společnosti“ lépe a efektivněji zařídí stát. Možná však jednou dojdu až k anarchokapitalismu. Nicméně já za absolutní svobodu považuji i minarchismus, přestože si uvědomuji, že větší svobody by se pravděpodobně lidé dočkali v anarchokapitalismu. Takže ano, i ne.

 

Co vás k libertariánství přivedlo?

Byla jsem již od mala vychovávána ve svobodomyslné, protikomunistické rodině a jsem si jistá, že nebýt mých rodičů, kteří oba dva smýšlejí velice svobodně, nebyla bych teď tam, kde jsem. Můj táta je sám libertarián, takže jsem od mala měla zafixované jeho názory, ve čtrnácti jsem ale našla chytré lidi, které mě bavilo poslouchat, imponovalo mi to, takže se moje názory měnily. Začala jsem tyto lidi poznávat a s nimi i libertariánství. Vše mi začalo postupně pasovat, líbila se mi ta inteligence a energie, kterou libertariáni do svobody dávají. To slovo se mi ze začátku zdálo hrozně radikální, proto jsem ho hodně dlouho nepoužívala, označovala jsem se za liberála. To se ale, jak vidno, změnilo. Když se mě i teď lidi zeptají, proč jsem vlastně libertarián, moje odpověď je až směšně prostá. Libertarianismus mi jako jediný z filozofií dává plnou logiku a pocit, že takhle by to vlastně mělo všechno vypadat a že budu dělat vše proto, aby někdo v příští generaci tuto svobodu poznal, jelikož jsem si skoro jistá, že já už toto štěstí mít nebudu.

 

Jak se stavíte k lidem jiných názorů? Kupříkladu k socialistům?

Velice ráda s těmito lidmi debatuji! Respektive hlavně s těmi, kteří pro to mají dostatečně přesvědčívé důvody a mohou mi popsat jejich problematiku a pohled na svět. Mám mnoho levicově smýšlejících kamarádů, se kterými si sedneme a můžeme debatovat i hodiny. Problém vidím v lidech, kteří slepě věří osobě, či korporaci. Tito lidé většinou vhazují volební lístky bez přemýšlení a bez logického důvodu. Důvod ,,prostě to tak je“ nepovažuji za logický. Nicméně mně osobně se socialismus nezdá logický, nepomáhá lidem, jak sám slibuje a země s tímto směrem vždy skončily velice špatně, takže tomuto směru nevěřím, stejně jako komunismu.

 

Myslíte, že současný systém k sobě nabízí alternativy?

Libertariáni samozřejmě svoji alternativu k rozpínajícímu se obrovskému státu mají, ale tato práce bude trvat několik generací, jelikož stát v mnohých z nás zakořenil myšlenku, že čím větší stát, tím lépe se lidé mají. Nemusím ani říkat, kolikrát nám historie ukázala pravý opak. Libertariáni zastávají minimální, či žádný stát. V dnešní situaci se mi ale zdá v rámci vrcholné politiky zbytečné přít se o to, co je lepší, svobodomyslní lidé by se měli spojit a pracovat na jednotné prozatímní vizi menšího státu. V mém ideálním světe bychom mohli pravomoce státu odstraňovat postupně a nechat na státu pouze policii, justici a armádu. Toho se dá dosáhnout mnoha způsoby, ten hlavní je ale libertarianismus přivést do podvědomí lidí. Pokud 80% lidí bude vědět o libertarianismu, bude to výhra, jelikož diskuze budou věcnější a údernější. V dnešním světě jsou jedny z nejsvobodnějších zemí například Liberland, Lichtenštejnsko, či Švýcarsko, od kterých se má Česká republika co učit.

 

Kdo by ovládal policii, justici a armádu? Kdo by ji zastupoval?

V minimálním státě by každá z těchto organizací měla něco jako svého ministra. Nemyslím si, že yb to fungovalo o tolik jinak, než jak to funguje dnes. Pouze by se pravomoce státu vztahovaly na tyto tři složky. Ministři by byli s největší pravděpodobností voleni, ikdyž zde zase nastává problém demokracie. V libertariánském státu by nebylo potřeba ani prezidenta, spíše nějakého oficiálního zástupce dané země, který by ji reprezentoval v zahraničí. Já osobně podporuji taky dobrovolné daně, či aby na volném trhu vznikaly alternativní policie, justice a armády. Lidem by nevyhovolala státní služba, přestali by za ni platit a přešli by ke službě volnotržní.

 

Jsou libertariáni internacionalisté?

Rozhodně ne. Neznám sice každého libertariána na této planetě, ale obecně si jsem jistá, že ne. Protože internacionalisté věří v nějaký masivní superstát, který by vládl po celé Zemi, takže by tato vláda byla zase centralizovaná, nic moc by se nezměnilo a troufnu si říct, že situace by byla ještě horší. Země jako taková se dle mne moc centrálně spravovat nedá, takže v internacionalismu nevidím dobrou myšlenku, stejně jako většina libertariánů.

 

Myslíte si, že jak naše liberální demokracie umožňuje vznik libertariánského státu, tak že by stejně tak libertariánský „stát“ (pokud se to tak dá nazvat) umožňoval přerod do jiného zřízení? (Kupříkladu zpět do našeho současného stavu, případně k autoritativně vedeným režimům?)

Chápu, jak je myšleno to, že naše liberální demokracie umožňuje vznik libertariánského státu, ale nemůžu s tím plně souhlasit. Spousta zákonů je utvořena tak, že libertariánský stát prostě nemůže teď vzniknout. Jak jsem říkala, ta práce, pokud bude úspěšná, bude trvat několik generací. Nicméně ano, myslím si, že v libertariánské společnosti by mohly vzniknout různé směry, různé společnosti, různé režimy. A je taky dost možné, že bychom se vrátili zpět k demokracii, kterou tady teď máme. A i tak by to, paradoxně, bylo v souladu s libertariánstvím. Lidé by mohli přejít k velkému státu, ke komunismu, k čemukoli. Nedává mi moc smysl, proč by to dělali, ale byla by to jejich vůle. Libertariáni věří, že lidé sami si dokáží určit, co je pro ně nejlepší. Nepotřebují k tomu stát či někoho ,,vyššího”. Nechme to být. Nechme lidi rozhodovat se tak, jak sami uznají za vhodné. Netlačme jim nesmyslné zákony za účelem toho, aby se měli lépe.

Leave a Reply

Your email address will not be published.